Zdroj nákazy

Onemocnění černým (dávivým) kašlem je vyvoláno toxiny (bakteriálními jedy), které produkuje původce nemoci Bordetella pertussis. Přenáší se z člověka na člověka vzdušnou cestou (především kašláním, kýcháním a smrkáním). Často se nemoc šíří v rámci rodiny, jejíž členové jsou v každodenním úzkém kontaktu. Toxiny napadají a porušují řasinkový epitel (výstelku) na povrchu dýchacích cest – průdušnice a průdušek – a další toxin proniká do krve. Černý kašel se vyskytuje celosvětově, nejvíce případů je hlášeno v rozvojových zemích. Ročně celosvětově onemocní 30-50 milionů osob.

Příznaky černého kašle

Někdy černý kašel proběhne jen jako zánět horních cest dýchacích. Běžně je ale typické, že má onemocnění tři klinická stádia. Katarální, paroxysmální a  stádium rekonvalescence. Průběh černého kašle záleží na  věku, zdravotní kondici nakaženého, zda je očkován, případně jak dlouhý je interval od posledního přeočkování.
Katarální stádium (katar = zánět sliznic) trvá cca 1-3 týdny, nástup je pomalý, nenápadný, není příliš vysoká teplota, je slzení, pokašlávání, rýma, únava, nechutenství.
Paroxysmální stádium (paroxysmus = záchvat) černého kašel je typické rozvojem záchvatů suchého, dráždivého kašle, který je  doprovázený rudnutím a  modráním (nedostatečným okysličením nemocného) v  obličeji. Někdy může záchvat kašle skončit vykašláním hlenu, nebo zvracením, od  toho pochází jeho lidový název – dávivý kašel. Nemocný má vlhké oči, oteklá víčky, překrvené spojivky, může dojít i  k popraskání žilek v  oku při záchvatu kašle. Záchvaty jsou velmi vyčerpávající, může jich být až 40 za  den. Paroxysmální období trvá asi 2-5 týdnů.
Stádium rekonvalescence (rekonvalescence = zotavování), kdy se počet záchvatů snižuje. Kašel a  pokašlávání může přetrvat ještě mnoho týdnů po  překonání nemoci. Běžná doba rekonvalescence je cca 100 dní.

Komplikace

Komplikace náležející k  černému kašli se častěji vyskytují u  malých dětí, patří k  nim krvácení pod spojivky, krvácení z  nosu, otok obličeje atd. Může se vyvinout těžký zánět plic, srdeční selhání. Dále se může vyskytnout hnisavý zánět středouší, křeče, nechutenství, podvýživa. Další nasedající infekce.
Méně častý je vznik pneumotoraxu – tj. do  dutiny hrudní se dostane vzduch a v důsledku toho zkolabuje (splaskne) plíce.

Děti do jednoho roku života jsou tímto onemocněním a případnými komplikacemi nejvíce ohroženy. V roce 1956 bylo v Českoslovenku hlášeno 6115 případů onemocnění u dětí do 1 roku věku. Díky zavedení chloramfenikolu (antibiotikum) do léčby černého kašle v padesátých letech a zahájení celoplošného očkování v roce 1958 úmrtnost a nemocnost ve skupině nejmenších dětí rychle klesala. Od roku 1993 je však ve skupině nejmenších dětí patrný trvalý nárůst nemocnosti. Podobně jako v celé populaci jsou také v této věkové skupině v dlouhodobém stoupajícím trendu nemocnosti viditelné epidemické cykly.
Za rok 2017 ještě nejsou známa statistická data, v roce 2016 bylo v České republice u dětí do jednoho roku věku hlášeno celkem 26 případů černého kašle, z toho v době onemocnění nebylo očkováno 22 dětí. Jednou dávkou byly očkovány 2 děti, 1 dítě dvěma a 1 dítě třemi dávkami. Jedno neočkované dítě v důsledku onemocnění zemřelo. Jednalo se o dvouměsíčního kojence, který ještě nemohl být očkován vzhledem k věku a zemřel na srdeční selhání v důsledku plicní hypertenze.

Léčba

Nekomplikované případy černého kašle jsou léčeny v  domácím prostředí, ale u  těžších případů a  pokud jsou nakaženy malé děti, je vhodné nemocného hospitalizovat pro velké riziko komplikací.Nejtěžší případy jsou léčeny na jednotkách intenzivní péče. Léčí se antibiotiky, první volbou antibiotické léčby jsou makrolidová antibiotika. I mírnější formy onemocnění jsou ve srovnání s běžnými virovými onemocněními velmi nepříjemné s velkým rizikem komplikací a vyznačují se dlouhým průběhem (viz fáze nemoci).

Prevence

Jedinou možností prevence je očkování.

Očkování

Základní: schema 2+1 kombinovanou hexavalentní vakcínou (tj. vakcínou proti 6 nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B a infekci způsobené bakterií Haemophilus influenze b)
・ 1. dávka od 9. týdne života
・ 2. dávka za 2 měsíce od první
・ 3. dávka minimálně 6 měsíců po druhé dávce
Přeočkování:
・ 1. přeočkování v 5 letech (záškrt, tetanus, černý kašel)
・ 2. přeočkování v 10 letech (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna)

Během dospělosti je vhodné alespoň jedno další přeočkování. Nejlépe před založením rodiny, protože nejčastějším zdrojem infekce pro malé děti jsou rodinní příslušníci a lidé z nejbližšího okolí dítěte. Ty děti, které ještě nemohly být očkovány z důvodu věku (nejmenší kojenci) nebo zdravotní kontraindikace, tak chrání hlavně proočkovanost ostatní populace.
Doporučujeme provést přeočkování proti černému kašli v rámci prvního přeočkování proti tetanu v dospělosti. V současnosti jsou to mladí dospělí ve věku cca 24 let, kteří byli podle staršího očkovacího kalendáře přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli v předškolním věku a proti samotnému tetanu ve 14 letech. Od roku 2009 (tj. děti narozené v roce 1999  – 2000 a mladší) se provádí přeočkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli a dětské obrně v 10 – 11 letech věku. První přeočkování tedy spadá do věku 20 – 21 let. Zdravotní pojišťovny bohužel proplácí v tomto věku jen samotnou očkovací látku proti tetanu. Kombinovanou látku proti tetanu, záškrtu a černému kašli si zájemci musí zaplatit sami.